Bezpečnostní program „Tábory bez obav“ vychází ze zásad maximálního snížení rizika úrazů a dalších nehod či krizových situací při pobytu dětí na letních táborech. Náš tábor je přitom veden právě na základě hlavních bodů tohoto programu. O rizicích víme a máme je neustále na zřeteli – proto sázíme na osvědčený kolektiv pedagogických pracovníků, kteří rizika nepodceňují, umí jim předcházet a v případě problému je i řešit.
1) Riziko úrazu
Úrazy při pobytu dětí na táboře (stejně jako kdekoliv jinde) nelze bohužel zcela vyloučit, dá se jim ale účinně předcházet. Jednak pečlivou volbou programu (nepřipouštíme bojovky spojené s házením předmětů po soupeřích, šermování klacky, bojovky s rizikem nepřiměřeného fyzického kontaktu soupeřů apod.), jednak neustálou přítomností vedoucího u oddílu v době od budíčku do večerky, a v neposlední řadě i adekvátním působením na děti samotné – nejen vedoucí, ale i děti u nás znají a dodržují pravidlo, že celý oddíl se pohybuje pohromadě a bez vědomí svého vedoucího se nesmějí od oddílu vzdálit. Dodržování zásad bezpečnosti při střelbě ze vzduchovky a podobných aktivitách je – jak asi předpokládáte – samozřejmostí.
2) Zdravotní rizika
Každý vedoucí získá od lékaře či zdravotníka na začátku běhu přehled zdravotních omezení jednotlivých dětí (alergie, dieta, omezení zátěže, povinné léky, příp. psychické problémy apod.), který je povinen bezprostředně nastudovat. Díky tomu může nejen účinně kontrolovat, zda si dítě na marodce vyzvedlo určené léky (zůstávají u lékaře či zdravotníka kvůli kontrole jejich užívání), ale zároveň předchází zdravotním komplikacím, hrozícím při takové aktivitě, kterou má dítě v dané době od lékaře zakázanou (delší běh, opalování, koupání apod.). Stejně tak je vedoucí připraven na alergické komplikace dětí, kterým právě taková reakce hrozí. Jakékoliv zdravotní komplikace dětí hlásí vedoucí bezprostředně lékaři či zdravotníkovi, který je řeší v rámci možností táborové marodky, nebo převozem dítěte k odbornému vyšetření. Zvláštní důraz klademe v horkých dnech na prevenci před úpalem (pitný režim, mokrá hlava, pokrývka hlavy).
3) Riziko spojené s koupáním
Každý vedoucí je povinen na začátku běhu v praxi překontrolovat plavecké schopnosti jednotlivých dětí (neplavci mají často tendenci přeceňovat při vlastním hodnocení své plavecké schopnosti – právě na neplavce pak musí vedoucí během koupání dohlížet se zvýšenou pozorností). Ke koupání využíváme pouze prověřené vodní plochy s předem zkontrolovaným terénem dna. Vedoucí je povinen být při koupání jakéhokoliv počtu svých svěřenců vždy ve vodě s nimi a udržovat si neustálý přehled o pohybu a činnosti jednotlivých dětí. Vedoucí opouští vodu vždy jako poslední, po kontrole stavu dětí na břehu. Skákání do vody je z bezpečnostních důvodů zcela vyloučeno. Vedoucí nesmí zařadit koupání do programu oddílu bez předchozí konzultace s vedením tábora a bez zapsání pobytu ve vodě do Programu dne.
4) Riziko dětského kolektivu
Takhle bychom mohli pojmenovat problém, který je všeobecně známý jako tzv. šikana. Zkušený vedoucí snadno pozná dítě, které je možným terčem takového jednání ostatních dětí. Většinou se jedná o dítě, které se od ostatních nějakým způsobem odlišuje – chováním, psychikou, zdravotním stavem, ale třeba i oblékáním apod. Právě včasné odhalení možného rizika je jedním z předpokladů, jak šikaně předejít ještě dřív, než se objeví. Důležitým prvkem v boji proti ní je také schopnost získat si důvěru dětí – jak těch, které jsou potencionálním terčem šikany, tak ostatních, které pak mohou pomoci agresora usměrnit nebo označit. Pečlivé a soustavné sledování nálad a vztahů v dětském kolektivu ze strany vedoucích i vedení tábora je tedy nezbytností!
5) Alkohol, drogy, sex
Tři slova, při kterých asi každému z rodičů zatrne (mě nevyjímaje). Alkohol, drogy a předčasné sexuální aktivity přitom představují větší hrozbu pro děti, které tráví větší část prázdninových dnů doma, bez dozoru rodičů, než pro ty děti, které se účastní pečlivě a zodpovědně připraveného a vedeného dětského tábora, kde právě neustálé vytížení dětí zajímavým programem představuje účinné snížení výše uvedených rizik. Dalším bezpečnostním faktorem je pak soustavná pozornost oddílových vedoucích, kteří jsou právě na tato rizika a rozpoznání jejich příznaků zvláště upozorňováni. Třetím bodem prevence je tu pak opět otevřené jednání s dětmi (v tomto případě především s těmi staršími), diskuse o těchto problémech a vysvětlení všech dopadů takového jednání pro jejich pobyt na táboře (okamžitý odjezd pro hrubé porušení Táborového řádu), pro jejich situaci v rodině (komplexní informace rodičům) a případně i dál (povinnost provozovatele tábora oznámit podezření ze spáchání trestného činu orgánům činným v trestním řízení).
6) Riziko ze strany pedagogických pracovníků
Občas se bohužel v médiích objeví informace o obtěžování dětí na táboře (či v nejrůznějších volnočasových oddílech) ze strany některého z vedoucích. Ačkoliv statistiky vypovídají o mizivém procentu takových selhání bezpečnostních mechanismů, je naprosto pochopitelná obava nás, rodičů, ve chvíli kdy dítě na tábor odjíždí. Nejen pečlivý výběr a reference, nejen nutnost zdravotního potvrzení pro oddílové vedoucí, ale i neustálá kontrola a dohled ze strany vedení tábora a v neposlední řadě otevřená informovanost dětí o možnostech, jak takovou situaci poznat a jak se následně zachovat (důvěra, že když se dítě se svým podezřením nebo nepříjemným pocitem svěří např. hlavnímu vedoucímu, neodejde bez pomoci a okamžitého řešení situace) - to všechno jsou účinné zbraně proti sice mizivému, ale velmi nepříjemnému riziku takovéhoto charakteru. Do této kategorie rizik lze zařadit i nepřiměřené fyzické tresty – v případě Eldoráda je ovšem vedoucím ukládání jakýchkoliv fyzických trestů zakázáno!
Závěrem
Děkuji Vám, že jste se navzdory obsáhlosti tohoto textu dostali až sem. Svědčí to jistě především o Vašem zájmu o bezproblémový a spokojený pobyt Vašeho dítěte na letním táboře. V tom je náš zájem společný. Protože právě ve chvíli, kdy se dítěti na táboře líbí, kdy je spokojené, kdy respektuje vedoucí nikoliv jako náhradní autoritu, delegovanou jejich funkcí, ale jako starší kamarády, se kterými může otevřeně mluvit o řadě věcí a problémů svého věku, tak právě v této chvíli nastává konstelace, kdy často dojde při loučení s táborem i na slzy. A právě ty osobně považuji za nejlepší vizitku práce vedoucích…
Václav Vaněček, TOP-tábory.cz
